Amalgám, tradiční směs rtuti a jiných kovů (například stříbra, mědi a cínu), byl dlouhou dobu standardním materiálem pro výplně zubních kazů. Jeho používání má historii sahající až do 19. století, a přestože byl oblíbený pro svou odolnost a cenovou dostupnost, jeho používání v moderní stomatologii postupně ustoupilo ve prospěch novějších a šetrnějších materiálů. Existuje několik důvodů, proč se amalgám v dnešní stomatologii už téměř nepoužívá.
Amalgám obsahuje přibližně 50 % rtuti, což je neurotoxická látka. Přestože amalgámové výplně byly po dlouhou dobu považovány za bezpečné, objevily se obavy ohledně možného uvolňování rtuti v průběhu času, zejména při žvýkání nebo broušení zubů. Někteří pacienti se navíc mohou obávat alergických reakcí nebo jiných zdravotních problémů spojených s vystavením rtuti, a proto dávají přednost alternativním materiálům.
Jedním z hlavních důvodů, proč je amalgám nahrazován moderními materiály, je jeho estetická nevýhoda. Amalgámové výplně jsou tmavé a viditelné, což může pacientům vadit, zejména u předních zubů. Dnešní pacienti mají tendenci preferovat estetické, tělově zbarvené materiály, jako je kompozitní pryskyřice nebo keramika, které jsou téměř nerozeznatelné od přirozeného vzhledu zubů.
Náhrada v podobě bílé plomby
Vývoj nových materiálů a technologií umožnil zubním lékařům nabídnout pacientům lepší možnosti.
Kompozitní pryskyřice, skloionomerní cementy a keramické výplně jsou dnes velmi populární. Tyto materiály nejen lépe odpovídají barvě zubů, ale jsou také méně invazivní – což znamená, že při jejich aplikaci je potřeba odstranit méně zdravé zubní tkáně než při použití amalgámu.
Dalším důležitým důvodem pro odklon od amalgámu jsou ekologické obavy. Rtuť je vysoce toxická látka, která může kontaminovat životní prostředí, pokud není správně likvidována. Mnoho zemí, včetně členských států Evropské unie, přijalo opatření na snížení nebo úplné omezení používání amalgámu v zubním lékařství, aby se snížilo riziko rtutí znečišťující vodní zdroje a půdu.
Amalgám, kdysi dominantní materiál pro zubní výplně, postupně ustupuje modernějším alternativám. Hlavními důvody jsou obavy o zdraví pacientů, estetické požadavky, ekologické hledisko a dostupnost pokročilejších materiálů. Moderní stomatologie se stále více zaměřuje na šetrnější, bezpečnější a esteticky přijatelnější postupy, což vede k poklesu používání amalgámu v praxi.
Od roku 2018 platí v Evropské unii nařízení, které omezuje používání amalgámu u dětí, těhotných žen a kojících matek. Toto nařízení je součástí širšího úsilí o snížení používání rtuti ve zdravotnictví a ochraně zdraví citlivějších skupin populace. Některé země, jako Švédsko a Norsko, dokonce používání amalgámu v zubním lékařství zakázaly úplně.